Potřebu rozdělení nemovitosti můžete řešit ve dvou situacích. Buď si přejete zrušit existující spoluvlastnictví nebo svou vlastní nemovitost rozdělit a převést jednotlivé části na jiné osoby.
Spoluvlastnictví k nemovitosti typicky vzniká v důsledku dědění, darování nebo pokud třeba společně koupí nemovitost nesezdaní partneři. Může tak být řešením mnoha životních situací. Co ale dělat, když vám spoluvlastnictví nese více starostí a trápení než užitku? Dobrou zprávou je, že spoluvlastnictví je možné zrušit a vypořádat, a to hned několika způsoby. První z nich je dohoda spoluvlastníků. Ta je ovšem v konfliktních situacích jen těžko dosažitelná. S tím může dobře pomoct advokát, který vystupuje jako taková třetí nezávislá strana a dovést Vás k dohodě. Dosáhnout dohody je totiž vždy ta nejlepší cesta, a to nejen s ohledem na délku řešení a náklady, ale také na možnost reflektovat v ní Vaši konkrétní situaci a požadavky. Zde opět musím zdůraznit důležitost sepsání této dohody odborníkem. Dohody tzv. „na dobré slovo“ zde fungovat nebudou.
V případě, kdy byste rozdělovali nemovitost na tzv. jednotky, tedy jinak řečeno samostatné byty, mělo by být součástí takové dohody také „prohlášení vlastníka“. To budete potřebovat i v případě, kdy jste jediným vlastníkem nemovitosti a přáli byste si ji rozdělit a např. prodat poté jednotlivé byty či s nimi jinak nakládat (například použít jako zástavu). Z jedné nemovitosti se tak stává nemovitostí více a všechny mohou mít své vlastní majitele, kteří s ní mohou nakládat podle libosti. Prohlášení vlastníka slouží k vymezení jednotlivých jednotek, práv s nimi spojenými apod.
I když dojde k takovému rozdělení, stále můžete narážet na potřebu společně s ostatními majiteli řešit správu společných částí domu či jiných záležitostí. K tomu Vám může pomoci založení společenství vlastníků jednotek, neboli SVJ. Kdy jej založit musíte, jaké jsou jeho výhody a jak se vlastně spravuje takový dům s rozdělenými jednotkami si povíme v příštím článku.
Pokud jste jediným majitelem, nenarazíte v rozdělení nemovitosti na žádný odpor. V případě, kdy ale narazíte na ostatními spoluvlastníky, zbývá jen přistoupit k soudnímu řešení či svůj podíl prodat a svůj nárok na nemovitost tak zcela opustit.
Zákon předpokládá tři způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví:
- Rozdělení nemovitosti, je-li to technicky možné. To znamená, že jestliže by rozdělením nemovitost ztratila svou funkci nebo by se podstatně snížila její hodnota, soud k tomuto řešení vůbec nepřistoupí. V praxi půjde nejčastěji o rozdělení domu na jednotky či rozdělení většího pozemku na pozemky menší.
- Přikázání společné věci za přiměřenou náhradu. Nemovitost, kterou nelze rozdělit, je možné přikázat do vlastnictví jednomu ze spoluvlastníků. Jeden ze spoluvlastníků se tak stává výlučným vlastníkem a je povinen zbylým spoluvlastníkům poskytnout finanční náhradu. Podmínkou ale je, že má o nemovitost zájem a má dostatečné finanční prostředky na uhrazení náhrady, což musí také prokázat.
- Dražba nemovitosti. Není-li možné nemovitost rozdělit ani přikázat některému ze spoluvlastníků, soud vydá rozhodnutí o prodeji nemovitosti ve veřejné dražbě a výtěžek je rozdělen mezi spoluvlastníky dle výše jejich spoluvlastnických podílů.
Pokud si lámete hlavu, jak vyřešit situaci s Vaší nemovitostí, nebojte se na mě obrátit. Roky zkušeností s řešením různorodých situací mých klientů mi dali schopnost poradit si s každým takovým problémem. Jsem si jist, že společně nalezneme nejvhodnější řešení, jak Vaši nemovitost rozdělit a vyřešit optimálně další nakládání s ní.